stránky sportovního klubu zabývající se kickboxem a vším co s ním souvisí
- Úspěch je prostě věc štěstí. To vám řekne každý neúspěšný. Kickbox brno dream team brno

Bojová umění a bojové sporty na ulici

Jeden moudrý muž řekl: "Zákon ulice je bohužel světovládný". Při boji se tě nikdo nezeptá, zda jsi připraven. Nikdo se tě nezeptá, jaká jsou pravidla. Boj je boj. Reálný boj nemá pravidla. Pokud se v boxu odnaučíš rány pod pás, na ulici je dostaneš. Jsou-li některá místa lidského těla natolik citlivá, že v bojových uměních a sportech je útok na ně zakázán, věz, že právě na tato místa se nepřítel při reálném boji zaměří. Bojová umění přináší i špatné návyky. Kdo by si na závodech v karate kryl uši nebo genitále? Nikdo, protože tam se prostě neútočí. Ale co bolí víc, než právě útok na tato místa? Na ulici jde jen o to, přežít. Nikdo nestopne zápas při každém úspěšném úderu. Když dostaneš jeden, nemůžeš si dovolit čekat, až to přestane bolet. Dostal bys další a mohli by být smrtelné.

Nauč se oddělovat techniky použitelné a nepoužitelné. V karate tě budou učit nízké postoje, ale jde jen o trénink svalů a umění uvolnit se. Není to prvek pro reálný boj. Stejně lze vyloučit kopy výš, než do pasu atd. Nejpoužitelnější jsou ty nejjednodušší techniky. Není nic rychlejšího a jednoduššího než přímý úder. Nohy ovšem nezanedbávej. Pohyb je důležitý a stát na místě není výhodou, protože vzdálenost řídí soupeř a také je na tobě vidět každá změna. Tím myslím známky připravovaného útoku. Je důležité vědět, že soupeř zaútočí, ještě než to udělá. To nepoznáš z pohybu rukou! Naopak, většinou je útok signalizován pohybem těla, či nohou. Při kumite naboso si zkus všimnout, že většina lidí zaryje prsty na nohou do tatami, aby se mohli odrazit a posunout. Například karate učí žáky, nesignalizovat svůj útok.

Dobrou radou je také mást nepřítele. Pokud vyrazíte pravým hákem, ale místo jeho dokončení kopnete holení soupeře do stehna, málokdo se stihne vzpamatovat. Takových příkladů je samozřejmě hodně. Zkus například jeden nebo dva výpady na obličej a potom zasáhni vší silou břicho. Někdy budeš stát proti těžšímu a silnějšímu soupeři a pokud jsi příslušnice něžného pohlaví, nedělej si iluze o vyrovnaném boji. Neříká se pro legraci: kopni ho mezi nohy a uteč. Prostě to udělej. V případě nejvyšší nouze použij jakoukoli špinavou techniku, jen když se zachráníš. Mám na mysli kousání, strkání prstů do očí, tahání za vlasy, náušnice…opravdu cokoli. Ať už jsi jakkoli sebevědomý, snaž se těmto bojům vyhýbat. Nikdy nelze předvídat výsledek boje. Můžeš si být jistý a nepřítele pevně držet, ale nemile překvapí, když najednou vytáhne nůž. Je to prostě zbytečný risk a pokud tě baví boj, sežeň kamaráda, kupte chrániče a mlaťte se, co srdce ráčí :-)

Bud jako voda

" Když narazíš na rozcestí, neváhej zvolit cestu smrti."

Každý bojovník by chtěl být neporazitelný. Malá část z nich má vůli, za tímto snem jít. Jen několik k tomu má talent a dispozice. Ale podařit se to nemůže nikomu. Přesto jsou rozdíly mezi těmito skupinami propastné. Jedním z nejlepších a dle mnoha názorů nejlepším je Bruce Lee. A protože asi neexistuje lepší bojovník, hoden následování, půjdeme v jeho stopách.

Nevynikal mohutností, výškou, ani odolností vůči úderům. Byl jednoduše tvrdý a hlavně rychlý. Ale přátelé, on se s tím nenarodil. Prostě trénoval! Dělal cokoli ho napadlo pro zlepšení fyzické kondice. Je těžké dnes určit, co z toho, co se říká, je pravda a co mýtus. Docela známý je jeho trénink, kdy zasazoval údery do kovové konstrukce, do níž byl přiveden proud. Prý to pomáhalo zvyšovat rychlost úderů apod. Ale trénoval i tak, jak může normální člověk. Dělal tisíce kliků, ovšem i v tom se vypracoval k tomu, že byl schopen dělat je na jednom palci. Ale to se může člověk také naučit. V tomto případě začněte normálními kliky na prstech, potom střídavě přenášejte těžiště z jedné ruky na druhou a tím zapojujte jednu víc a druhou méně. Později budete schopni dělat kliky na jedné ruce. No a nakonec můžete používat méně prstů. Jde o to, kde je hranice použitelnosti a co je zbytečné, ale třeba kliky na jedné pěsti jsou dobrým a praktickým cílem. Bruce nezavrhoval ani trénink s činkami. Sám vymyslel a sestrojil mnoho pomůcek pro trénink boje, jako jsou různé chrániče atd. Využíval každou volnou chvíli pro trénink. Už jako kluk, když někam šel, se prý najednou zastavil a začal rozdávat rány na všechny strany…asi ho něco napadlo. Měl několik boxovacích pytlů. V jednom byl písek, v jednom dřevěné piliny a v jednom železné – ten byl tvrdý, jako skála. Různé makiwary mu nestačili a vytvořil známého dřevěného panáka se zahnutou nohou. Dnes je nejlepší, sám si ho vyrobit. Takže v jeho umění není žádná mystika, jen tvrdý pravidelný trénink.

Bruce Lee neměl styl. Vybíral si, co mu vyhovovalo a co mu připadalo praktické. Říkal: Ví vaše noha, že tisíckrát denně činí tak komplikovaný pohyb, jako je krok?

Uvědomujete si snad vy při chůzi městem, že jdete? Noha je noha. Jde a neprotestuje. Je to její úděl. Činí přirozený pohyb. Kdyby nebyl přirozený, dala by vám vědět, tak, jako když zakopnete nebo uklouznete po ledě. Chcete-li bojovat, vybíráte si svou stylizaci. Záleží jenom na vás, určíte-li svým končetinám pohyb přirozený, jednoduchý, účinný, nebo si budete uměle vymýšlet nepřirozené napodobeniny čehokoliv, jen ne sama sebe.

…Chceš-li pochopit pravdu bojových umění, vidět soupeře jasně, musíš odhodit představy o nějakých stylech, či školách, předsudky týkající se toho, co rád a co nerad… …Pak se tvá mysl zastaví a spočine v klidu. V tomto mlčení, klidu, uvidíš totálně a jasně…

Mnoho čínských stylů Kung Fu napodobuje obranu různých zvířat. Prsty tajemných bojovníků klapou jako zobák jestřába, škrábou svého majitele v podpaží jako ta nejzavšivenější opice, ruce se točí jako mlýny a nohy se kříží v těch nejnamáhavějších pozicích. Mám jen jedinou otázku: PROČ? Japonské Karate je nejvýznamnějším představitelem stylů, pěstujících strnulé sady pohybů, zvané Kata (v Číně Kuen). Bojovník léta piluje řadu bloků a útoků proti více imaginárním útočníkům, pevně stojícím na předepsaných místech. Nelze měnit, nelze připustit jiný druh útoku, jinou posloupnost útočníků. Otázka zůstává: PROČ? Proč by měl člověk napodobovat ptáka, medvěda, osla, či hmyz v jejich způsobu boje? Je tomu snad přizpůsoben? Má tvrdý a ostrý zobák, pevná kopyta, či průbojné rohy? Proč si komplikuje život s nesmysly, když má své vlastní, přirozené zbraně? Proč by se měl člověk učit nesmyslné řady pohybů, k nimž stejně nikdy v takové verzi nedojde? Proč si "sviní" mozek nesmysly a smetím, místo, aby jej vyčistil a nechal své pohyby plynout přirozeným časem a situacích? Žák bojových umění na počátku stojí čistý, jak nepopsaný list papíru, nanejvýš s pár šmouhama naivních představ o boji. Jak běží týdny, měsíce a roky tréninku, obaluje žák své umění novými technikami, znalostmi, kombinacemi. Rozroste se, zkošatí, až zjistí, že je zbytečně moc mohutný a že jej přemíra naučených nejrůznějších pohybů spíše brzdí a staví před zbytečná, blokující rozhodování. Začne tedy otesávat větve – odhazovat techniky, které nepoužívá, které jsou moc kombinované. Zruší nevýhodné postoje, zapomene na slabé údery a kopy. Začne praktikovat Jeet Kune Do

Snaž se při boji i při i při tréninku využívat své přirozené zbraně i přirozenou cestou. Cvičný boj, co nejvíce se blížící realitě dává schopnost reagovat, předvídat, hodnotit. Používej radši jednoduché přímé údery, než pomalé háky. Stůj tak daleko, abys byl mimo dosah soupeřova jednoduchého úderu, ale tak, abys mohl útočit jen krátkým krokem vpřed. Používej pohyby na oklamání či vylákání soupeře. Hlavně trénuj, trénuj, trénuj. Lepší je deset kliků každý den, než padesát jednou za čas. A když budeš trénovat každý den, každou volnou chvíli, třeba budeš jednou jako Bruce…

Údery a kopy

"Zlo nelze odstranit zlem."

Většina nezasvěcených lidí žije v domnění, že kulturista s vypěstovaným svalstvem dokáže rozdávat smrtelně nebezpečné rány. Skutečností je pravý opak. Kulturistika pěstuje svaly a sílu pro zvedání činek, ale nikoli rychlost či dokonce přesnost. Tito "nabušenci" jsou nebezpeční při pákách, nebo když se jim podaří chytit tě do klinče. Nechápej to tak, že cvičení s činkami není vhodné pro bojová umění, protože toto dogma už vyvrátil Bruce Lee, a nejen on. Ovšem já se v této oblasti příliš neorientuji a proto se zaměřuji na trénink s vlastní vahou.

Pro údery a kopy je jednoznačně důležitá rychlost a zapojení správného svalstva. Pokud ses nikdy bojovým uměním nezabýval, možná tě překvapí, že správný úder nevychází z kontrakce svalů na rukách a ke správnému kopu neužíváš rychlosti svalů na nohách! Tomu můžeš věřit, ale aby to mělo smysl, musíš to pochopit. A to opravdu nejde jinak, než tréninkem. A ten je kupodivu naprosto jednoduchý:

Pro trénink úderů neexistuje lepší řešení, než jednoduše údery do prázdna neustále opakovat. Ať jsi v jakémkoli věku a máš jakékoli tělesné dispozice, doporučuji 1000 úderů denně. Nejprve budeš zapojovat svaly na pažích, ramena atd., ale ty se velmi rychle unaví a postupně začneš používat švihnutí boků a to je ten kýžený cíl. Tak má být úder správně prováděn. Ještě jednou opakuji: nepochopíš, dokud to nezkusíš. Správné kopy se naučíš naprosto stejně – každý den 1000krát kopni a ke konci budeš kopat správně.

Do teď jsme se zabývali pouze rychlostí a zapojováním správných svalů. Dalším kritériem je přesnost. Trénink přesnosti můžeš spojit s předchozím, jako to dělám já. Všech 1000 úderů i kopů směřuji na nějaký cíl. Ovšem nesmí být pevný! Dříve jsem se strefoval do nějakého otvoru, ale přišel jsem na perfektní řešení: mlátím do záclony. Jednoduše si na volně visící zácloně vyberu cíl (ve výšce obličeje či břicha) a každý útok směřuje přesně tam.

Dostávám se k další podmínce správného kopu či úderu a tím je správná vzdálenost od cíle. Tu se při tréninku se záclonou moc nenaučíš, ale také ti pomůže. Fígl spočívá v tom, že úder ani kop nezastavuješ přesně při dotyku se soupeřovým tělem či na nějakém materiálu při tréninku přerážení (nebo při dotyku záclony). Snažíš se zasáhnout imaginární cíl, který je o kousek dál, než ten reálný. Budeš-li například přerážet dřevěnou desku, zaměříš se na cíl o několik centimetrů pod ní a deska ti prostě jen "stojí v cestě". Vybrat na soupeřově těle ti pomůže znalost anatomie lidského těla. Pamatuj, že ulice nemá pravidla a smí se vše. Je jen na tobě, jak budeš čestný.

Aby byl úder tvrdý, měl bys alespoň trochu trénovat i odolnost úderových ploch. Nejčastější je úder pěstí a ten můžeš trénovat tím, že budeš dělat na kloubech – pouze klouby ukazováčku a prostředníčku, jinak si zlámeš kůstky!!! – nebo mlátit do zdi, do stromu… Mě v tomto směru stačí trénink přerážecích technik. Ale nikdo tě nenutí útočit pěstí, nebo jen pěstí. Dále trénuji údery otevřenou dlaní, malíkovou hranou (tegatana = mečová ruka.) atd. Vyber si sám, která technika ti sedí nejvíc a tu rozvíjej. Nepřebírej to, co jde dobře jiným, protože tobě prostě vyhovuje něco jiného. U kopů samozřejmě také vyber, kterou plochou budeš útočit (nárt, holeň, pata, hrana, koleno…co tě napadne). Poslední velmi důležitou věcí je správný postoj těla poloha rukou a nohou. Každý si musí najít svůj postoj, který mu vyhovuje, ale je tu pár kritérií: postoj tě nesmí vysilovat, ruce nesmí bránit jedna druhé v přímém úderu (ten je nejdůležitější, nejrychlejší a nejjednodušší) a nesmí ti bránit ani ve výhledu, musíš mít co nejlépe pokryté celé tělo (když například necháš ruce u pasu, je to pohodlné, ale zlomím ti nos…), nohy musí být v jedné přímce se soupeřem, a hlavně musíš být UVOLNĚNÝ (neměj například stále zatnuté pěsti a lokty měj uvolněné vždy, i při úderu…) Asi nejvýhodnější je postoj, kdy je váha buď na přední nebo zadní noze (obojí má výhody, vyber si sám), přední ruka je dole a kryje spodní část trupu a zadní je poblíž obličeje. A obě ruce jsou na tělesném středu (nenechávej ruce za sebou, ani vedle sebe – tam v nich není síla, špatně kryjí, nemůžeš dát rychlý přímý úder a riskuješ, že ti soupeř nasadí páku), nenatahuj ruce moc před sebe a nech je uvolněné. Drž se ve vzdálenosti, kdy ti nehrozí přímí úder, ale můžeš ho zasadit krátkým posunem těla.

Bruce Lee vs. karatePár důležitých tipů pro reálný boj: Pokud na tebe soupeř zaútočí, neustup, ale přistup k němu blíž!!! Tím ho mnohem lépe zastavíš a pokud při tom provedeš úder či kop, protivníka překvapíš a s velkou pravděpodobností vyhraješ. (Tomu se říká "zasahující pěst", v překladu "jeet kune" – neříká ti to něco?) Pokud máš zbraň, nemysli na ni, ani na to, jak ji použít. Pokud má tvůj soupeř zbraň, nemysli na ni, ani na to, jak ji použije. Nedívej se na svou ani na protivníkovu zbraň, ani na jeho, ani na své ruce a nohy a nedívej se mu přímo do očí. Snaž se ho vnímat vcelku a nechat tělo reagovat intuitivně, protože to je ta nejrychlejší reakce. Bruce Lee říká: nauč se techniku dokonale a pak ji zapomeň. Tvé tělo ji provede intuitivně v pravou chvíli. Má pravdu.

Facebook komentáře: