Někteří mají štěstí, že je od malička ke sporu vedou rodiče. Nevím, zda se to dá vždy pokládat za štěstí, ale mnohdy to sportovcům, obzvláště při jejích začátcích mnoho pomáhá. Horším případem pak je, když dané odvětví sportovci „nesedne“ a nadšení rodiče se ženou za úspěchem více, jak sportovec samotný a pak je do sportu a tréninků nutí.Někteří si ale své úspěchy musí vybojovat sami a to v bojových sportech v pravém slova smyslu. A v tomto případě se jim tou nejsilnější oporou ve většině případech stává trenér. Většina nadšených sportovců začne docházet do nějakého oddílu, či sportovních kursů a vidí jen slávu a úspěchy, jak se bude umět bít, předvádět před ostatními a děvčata třeba ubránit.

Mnohdy si ale přestanou uvědomovat, že za každým úspěchem stojí i silná vůle a trpělivost. Nezáleží pak pouze na trenérovi, jak svěřence k tréninku vede, ale především na každém ze sportovců, jak se k tomu postaví. Tím se ale nezavrhuje role trenéra. Každý trenér by měl svým svěřencům dát to nejlepší ze sebe samého a vést je k tréninku tak, aby každý své výkony zlepšoval a stále postupoval po jakési ose směrem nahoru. Ale nejdůležitější úlohu a obzvláště pak v náročných sportech jako je kick-box hraje vůle, a to vůle vydržet. Někteří začínají s plným nasazením, docházejí na tréninky 3x a vícekrát do týdne. Ze 70% však v kick-boxu toto nadšení po určité době opadá, když začnou sportovci ztrácet síly anebo přijdou nějaké neúspěchy v prvních zápasech. Vydrží jen ti nejsilnější! Naopak někdy přijde úspěch a sportovci stoupá sebevědomí, které zastiňuje jeho dosavadní vůli a trpělivost v začátcích. V takovémto případě upadá nasazení a jakákoli snaha v tréninku. Postupné snižování sportovní zátěže však zapříčiní to, že sportovec začne stagnovat(jeho výkonnost se nezlepšuje ani nezhoršuje) a po delší době přichází razantní pád, kdy nezvládá ani to, co ve svých začátcích. A pokud nemá dostatek tvrdé vůle, tak se svým sportem skončí. Proto není vhodné často tréninky vynechávat, neboť tělo si na to rychle a mnohdy jednoduše navykne a svaly se začnou koncentricky měnit(zkracují se) už při sebemenší zátěži. Pak nás vše bolí a tím pádem samozřejmě i upadá chuť se takto „ničit“. Opět však záleží na pevné vůli. Proto je dobré trénovat pravidelně a tréninky si patřičně rozložit do celého týdne tak, aby si na to navykl metabolismus daného sportovce. Pokud však chce sportovec začít závodit a mít výkony,pak je nutné trénovat alespoň 3x-5x týdně. Proto je nejlepší variantou pravidelná zátěž,čímž si trénujeme i trpělivost a vytrvalost. Pravidelnost v zátěži neplatí ovšem jen pro závodníky. Myslím, že když už se někdo na daný sport dal, tak ho má dělat s plným nasazením. Takže všem sportovcům přeji silnou vůli a vytrvalost v tréninkách a uvidíte, že výsledky se brzy dostaví.