V průběhu fyzické aktivity vzniká přebytečné teplo,které je důsledkem přeměny živin na energii, jež musí být odváděno, aby nedošlo ke kritickému přehřátí, hrozícímu kolapsem. Základní proces termoregulace spočívá v tvorbě potu čili v odpařování tekutin z povrchu těla. Tím se organismus ochlazuje, bohužel za cenu průběžné ztráty tekutin. Pot ale není čistá voda, nýbrž roztok pro laika překvapujícího množství různých látek.

Co lze nalézt v potu?
Mnoho z toho, co organismus produkuje v procesu přeměny látek a co je pro něj odpadem. Některé potem vylučované látky jsou však cenné, proto se jejich ztráty musejí doplňovat. Největší položkou jsou minerální látky, následují aminokyseliny, hormony, mastné kyseliny, antibakteriálně působící složky, kyselina mléčná a močovina. Pot je tím pádem nejen chladicím médiem, ale také regulátorem vnitřního prostředí. Pot významně ovlivňuje hospodaření s minerálními látkami a především ovlivňuje akutní reakci na zatížení.
Většina sportovců z vlastní praxe dobře ví, že pot obsahuje značná množství chloridu sodného. O tom svědčí solné "mapy" na triku nebo dokonce vykrystalizovaná sůl na pokožce. Tento jev může zapříčinit vznik svalových křečí, případně za kolaps v důsledku snížení krevního tlaku. Složení potu je však individuálně velmi variabilní a kromě toho se mění i v závislosti na řadě vnitřních i vnějších okolností. Složení potu však není stejné na různých místech povrchu těla! Potní žlázy totiž fungují jinak například na čele a jinak na zádech.

1 litr potu obsahuje průměrně:
1,5-3,5 g NaCI (kuchyňská sůl)
0,5-2,5 g Mg (množství je uvedeno ve formě čistého prvku)
0,1-0,3 g K (množství čistého prvku)
relativně malé množství vápníku a stopových prvků

Značný obsah NaCI(kychyňské soli) v potu není vevětšině případů.Příčinou zvýšeného množství soli v potu je nadměrné solení potravy sportovců. Proto je vhodné přesolování omezit, protože organismus se tak naučí se sodíkem lépe hospodařit a sníží se riziko jeho ztrát při delším výkonu v teplém prostředí.