Disciplina a respekt jsou základem každého sportu. Ať je to přístup k tréninku s pomocí trenéra, či k osobnímu tréninku s vlastním tréninkovým plánem.

Vezmeme si případ tréninku s trenérem.

Zde je nutná disciplína k tréninku samotnému a zvláště respekt k autoritě trenéra. Mnoho lidí to podceňuje, ale i spousta to respektuje, právě ti jdou výkonnostně nahoru i dosahují úspěchů.

Během tréninku by jsme neměli myslet na nic jiného než na trénink samotný. Proto jsou např. v Karate, či Judu aj. nástupy do řad, pak specifický posed, jenž každý bojové umění nazývá podle své etikety. V tomto posedu se chvíli medituje a zbavuje se všední přítěže a soustředění se ubírá k tréninku samotnému. (Zavřené oči, hluboký nádech a výdech…). Pak začíná trénink pod vedením trenéra. Na závěr tréninku je opět nástup, meditace, a pak rozchod.

Během tréninku se musí brát pokyny trenéra vážně a s respektem. Ovšem pokud chceme vytěžit z tréninku nejvíce a někam to dotáhnout. Na tréninku rozhoduje trenér, kdo může a kdo nemůže (myslím fyzicky) Proto je každý povinen říci, jest-li je nějak handicapován.

Je to proto, že mnoho z nás mají slabou mysl a nemůžou, i když ještě můžou. Autorita trenéra jim pomůžou vytěžit ze sebe nejvíce, proto se musí jet v tréninku naplno, a když nemůžeme, tak raději přidáme. Myslete, že to děláte jen pro sebe a trenér je jen ten, kdo vám pomůže pozvednout na vyšší úroveň.

Proto, jest-li to chceme někam dotáhnout, musíme brát trénink vážně, mít respekt před trenérem a dělat vše podle jeho pokynů. Jen tak potom získáme i respekt k sobě samotným.

Kdo to chce někam dotáhnout v čemkoli, hodně jim pomůže respekt, řád a disciplina, jak k sobě, tak ostatním…

Myslete na to když půjdete na trénink a dejte do něj všechno, jen tak po kombinací s regenerací půjdete nahoru. Odvahu, sílu a čest…