Když bylo Rockymu 18 měsíců onemocněl zápalem plic. Tato choroba ho
téměř zabila a zřejmě jen díky své silné tělesné konstrukci přežil tuto
chorobu bez trvalých následků.

Během svého mládí se Rocky věnoval především baseballu. Všeobecně se
soudí, že právě díky baseballu získal návyk tvrdě trénovat až do
úplného vyčerpání.

Když Rocky dosáhl věku 16 let, vstoupil na Brocktonskou střední
školu. Jeho oblíbeným předmětem byla především italština ( jeho rodiče
pocházeli z Itálie) a samozřejmě tělesná výchova.

Na škole se Rocky vedle baseballu začíná věnovat i fotbalu. Poté co
je však z týmu vyhozen začíná školu vynechávat a časem ji definitivně
opouští.

Bez potřebné kvalifikace Marciano těžko hledá práci. Vystřídá mnoho
podřadných zaměstnání jako např. místo dělníka v továrně na boty či
těžební společnosti, nebo práci zametače. Právě práci zametače si
později pochvaloval, protože díky ní prý získal rychlost a lehkost v
obou rukou.

V době druhé světové války,když bylo Rockymu 20 let, zažil zásadní
životní zlom. Byl povolán do armády a převelen do Anglie. Již
zanedlouho se však válka v Evropě blížila ke svému konci a Marciano byl
převelen do Tichomoří.

Tam zažil dlouhé chvíle čekání, které si rozhodl zkrátit boxem.
Přihlásil se tedy, že chce reprezentovat svoji jednotku a začal s
tréninkem. Při sparingu mu brzy ostatní přestávali stačit a on díky
tomu získává patřičné sebevědomí.

V tuto dobu dostává Rocky 2 týdny dovolené. Během této doby se
utkává s velice úspěšným a zkušeným amatérským boxerem těžké váhy Henry
Lesterem. Utkání končí poté, co fyzicky vyčerpaný Marciano kopl svého
soupeře do rozkroku. Byla to jeho první a současně i poslední
diskvalifikace v celé boxerské kariéře.

Poté co se Rocky vrací na svou základnu Ft. Lewis přestává s
kouřením i pitím alkoholu. Nasadí také drastickou dietu s cílem co
nejlépe se připravit na nadcházející turnaj těžké váhy. Zde si ale
vážně poranil kloub na levé ruce. Přestože ještě odboxuje s jednou
rukou finále, musí posléze podstoupit speciální operaci a absolvoval 2
měsíce rekonvalescence. V jejím průběhu musí dokonce vyslechnout názor
jednoho z lékařů, že se už nikdy nebude znovu moci věnovat boxu.

V létě roku 1946 je Marciano uvolněn z armády a spolu s několika
přáteli se pokouší uchytit u profesionálního baseballu. Ze strany klubů
se ale setkali pouze s odmítáním. Během jedné cesty autem po takovém
odmítnutí, usnul Marciano na zadním sedadle a zdál se mu sen o
profesionální kariéře boxera.

Na základě tohoto snu začíná po návratu s tvrdým tréninkem. Spolu se
svým životním přítelem a trenérem Alliem Colombem se začal tvrdě
připravovat na svůj 1. profesionální zápas.

Každý den musel Rocky mj. běhat minimálně 7 mil ve speciálních
těžkých tréninkových botách. Často při tréninku využíval také vedení
úderů pod vodou, čímž si dokázal vyvinout obrovskou sílu úderů.

Během jednoho roku se dokázal připravit natolik, že mohl začít svojí
fenomenální profesionální kariéru. Po 37 vítězství k.o. (včetně
památného vítězství nad Joem Louisem) konečně přichází chvíle, o které
snil. Během zápasu o titul světového šampióna těžké váhy 13.9.1952
knockoutuje ve 13. kole svého soupeře Persey Joe Walcatta a stává se
tak novým mistrem světa. Svůj titul Marciano posléze ještě šestkrát
uhájil. Jako profesionální boxer tak vyhrál všech svých 49 zápasů.

Konec své kariéry vyhlásil Marciano 27.5.1956 ve svých 33 letech a
nikdy se nikým nenechal přesvědčit ke comebacku. O své kariéře později
řekl: „Užil jsem si to. Nikdy jsem opravdu nevěděl co je strach a nikdo
mě opravdově nezranil…Prostě si myslím, že za svých mladých let jsem se
mohl postavit čemukoliv živému.“

Rocky Marciano tragicky zahynul při leteckém neštěstí 31.srpna 1969 během cesty na oslavu svých 46. narozenin.

————————————————————————————–

Statistika jeho zápasů: 49-0-0. Čtyřicet devět zápasů vítězství. Během své profesionální kariéry absolvoval Rocky Marciano celkem 49 zápasů. Ani jednou neprohrál, ani jednou remizoval. Žádnému jinému
profesionálnímu mistru světa se nic takového nikdy předtím ani nikdy
potom nepodařilo.

Za své nejtěžší zápasy považoval Marciano ty proti Joe Louisovi v roce 1951 a proti Jersey Joe Walcottovi v roce 1952.

Joe Louis je podle mnohým expertů nejlepším boxerem všech dob. Byl o
9 let starší než Marciano a byl jeho dětským hrdinou. V zápase s ním
měl proto podle vlastních slov velké problémy překonat respekt a srazit
ho k zemi. Podařilo se mu to v 9. kole.

Zápas s Joem Walcottem byl prvním zápasem Rockyho Marciana o titul
mistra světa. Tento zápas je mnohými nazýván nejlepším zápasem
historie. V prvním kole byl Marciano poprvé za svých 43 utkání sražen k
zemi. Dokázal se však zvednout a pokračovat v doslova brutálním zápase.
Po 12. kole byl na body v čele stále Walcott a Rocky potřeboval k
vítězství knockout. Ve 13. kole se mu to podařilo a srazil soupeře
ranou ze zadní pravé ruky. Walcott musel být kříšen několik minut a
Rocky Marciano se stal novým mistrem světa.