Reakce přecitlivělosti (alergie)

Alergie je specifická nepřiměřená reakce imu­nitního systému na tělu cizí (často jinak ne­škodnou) látku, tj. na antigen, který se tak stane alergenem. Jako alergeny mohou působit i tělu vlastní bílkoviny, na které jsou navázány nízkomolekulání cizorodé látky; vznikají tak „nekompletní" antigeny, zvané hapteny. Za obvyklých okolností má zesílená imunitní reakce (sekundární), která nastává při opakovaném styku s antigenem, ochranný význam (imunizace). Při alergii má taková reakce za následek ničení zdravých buněk a intaktní tkáně, tj. primární kontakt zde vyvolal alergizaci. Přitom mohou být chorobně postiženy i tělu vlastní bílkoviny, takže se tvoří autoprotilátky. Poško­zení způsobují především zánětlivé reakce.

Typy reakcí přecitlivělosti: častý je I. typ. Při prvním kontaktu je prezentován T_H2–buňkám alergen, internalizovaný B-buňka-mi; ty se pak množí a diferencují se v plaz-matické buňky, které uvolňují imunoglobulin (Ig) E. IgE se vážou svou Fc–oblastí na žírné buňky a bazofilní granulocy-ty. Při druhém setkání se vážou antigeny na žírné buňky již před tím obsazené IgE; ze žírných buněk se rychle uvolňují vazoaktivní mediatory zánětu (histamin, leukotrieny, PAF [platelet-activating factor] aj.) a v průběhu sekund až minut se rozvíjí okamžitá reakce (anafylaxe). Tímto způso­bem např. vyvolávají alergeny vdechnuté se vzduchem sennou rýmu a astma. Při gene­ralizo vané reakci I. typu může vazodilatace vyústit v anafylaktický šok.

Při reakci II. typu atakuje imunitní sy­stém buňky účinné jako antigeny. Patří sem např. erytrocyty nesprávné krevní skupiny při inkompatibilní transfuzi (viz dále), nebo situace, kdy se vážou hapteny (např. léky) na tělu vlastní buňky, např. na trombocyty, a vzniká trombocytopenie.

Reakce III. typu je vyvolávána komplexy antigen-protilátka (imuno-komplexy). V situaci, kdy jsou antigeny v poměru k protilátkám v přebytku, cirkulují v krvi delší dobu rozpustné komplexy antigen-protilátka,

které se ukládají zejména v kapilárách. Stěnu kapilár pak atakuje především systém komplementu a objevují se mj. bolesti kloubů a horečka (tzv. sérová nemoc).

Reakce IV. typu je uskutečňována buňkami T_H , T-killer a makrofágy a dosahuje svého maxima za 2-4 dny (typ oddálené reakce). Vyvolávajícími látkami jsou především bílkovi­ny choroboplodných mikroorganismů a jiné cizo­rodé proteiny a hapteny, jako jsou léky nebo látky z rostlin. Reakcí IV. typu je i primární odvržení transplantovaných orgánů. Hapteny (např. nikl v bižuterii) vyvolávají často reakci IV. typu na kůži v podobě kontaktní dermatitidy.

Zdroj: Stefan Silbernagl, Agamemnon Despopoulos, Atlas Fyziologie člověka, Grada 2004