Zdravím všechny příznivce sportu,

co dnes nazvat reálnou sebeobranou a kde se ji hlavně naučit? Řekl bych, že reálnou sebeobranu nás nikdo krom života nenaučí. Je jen spousta různých technik, které se mohou zdát být jednoduché na naučení a následné použití. Ovšem zda pro nás budou REÁLNÉ či nikoli lze jen těžko říci. Každý člověk se totiž jinak chová v případě ohrožení, tudíž pro něj může být naučení se některých obranných technik rukou a nohou učinné. Naopak pro někoho ne. Je to vše vždy individuální záležitostí.. Jestliže se rozhlédnete kolem sebe a podíváte se na různá bojová umění nebo sporty je v každém něco užitečného co se dá k reálné sebeobraně použít. Existují i přímo výuky reálné sebeobrany.

A teď něco podrobněj: systémy reálné sebeobrany a combat bojové systémy

Jedná se o velice účinné a účelné metody likvidace reálného protivníka v reálné bojové situaci. Cílem systémů reálné sebeobrany je naučit člověka, v určitém časovém intervalu (týdenní, měsíční, čtvrtletní kurz, apod.), schopnosti ubránit se reálnému útoku různé intenzity a v různých situacích (ve výtahu, v automobilu, v MHD, na ulici, v parku, v davu, apod.). Systémy reálné sebeobrany jsou často až vědecky přesné v aplikaci moderních přístupů. Své dovednosti staví na dokonalé znalosti anatomie a motoriky těla. Reagují na aktuální trendy a snaží se vytvářet účinná protiopatření proti typizovaným útokům násilníků. Často do svého výcviku implementují moderní metody psychologické přípravy na konflikt a práci v před-konfliktní fázi, kdy obránce chápe nevyhnutelnost napadení, ale snaží se přebrat psychologicky iniciativu na svou stranu a překvapit tak násilníka při potenciálním útoku.

Combat bojové systémy jsou vysoce efektivní systémy reálné sebeobrany, které se učí ozbrojené složky (policie, armáda, speciální zásahové jednotky, vězeňská služba, apod.). Combat bojové systémy se někdy také označují výrazem profesní sebeobrana, tj. penzum dovedností (chvatů a chmatů sebeobrany), které by měl ovládat a být schopen použít každý člen ozbrojených složek státu. Combat bojové systémy jsou často ve své nebezpečnosti mnohem dál, než-li systémy reálné sebeobrany, které musí u běžných civilistů respektovat zákony dané země a neučit je takovou obranu, která by měla za následek smrt či stavy neslučitelné se životem. V České republice se použití reálné sebeobrany (stejně jako bojových umění či sportů v reálné situaci) týkají paragrafy 13, 14 a 15 trestního zákona (nutná obrana, krajní nouze a oprávněné použití zbraně).

Cílem systémů reálné sebeobrany i combat bojových systémů je praktičnost a funkčnost. Při reálném konfliktu tyto systémy nijak nepřipomínají krásu a ladnost bojových umění, ale na rozdíl do nich vynikají svou funkčností a výsledným efektem. To však neznamená, že takové systémy postrádají hlubší filozofii. Zapomeňme prosím na pány Levského, Náchodského, Honzíka či Lebedu, kteří sice položili hluboké základy profesní sebeobraně v bývalém Československu, ale také tento pojem velmi silně zprofanovali a i díky nim si lidé dnes myslí, že sebeobrana nemůže mít vlastní filozofii. To je obrovský omyl, který pramení z neznalosti a nepřesné interpretace. Reálná sebeobrana, která nemá vlastní filozofický základ se stává pouhou vnější formou, bez hlubších zamyšlení se nad možnostmi jejího použití. A člověk, který se učí těmto metodám boje by měl vykazovat velmi vysoký morální kredit i notnou intelektuální vyspělost.

Část informací v článku čerpáno z: http://bojova-umeni.blog.cz/0712/bojova-umeni-vs-sebeobrana