stránky sportovního klubu zabývající se kickboxem a vším co s ním souvisí
Zig Ziglar- Jestliže nebudete mít každý den určitý cíl, zůstanete jen u snění. Kickbox brno dream team brno

Výživa

Výživa

Dostatečná výživa musí tělu dodávat po­třebnou energii, minimální množství bílko­vin a sacharidů a minerální látky (vč. sto­pových prvků), esenciální aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny a vitaminy. Dále musí člověk přijímat dostatečné množství vody. Pro zabezpečení normální doby pasá­že, především tlustým střevem, musí potrava obsahovat také tzv. balastní látky, tj. nestra­vitelné součásti rostlin (celulóza, lignin aj.).

img_nutrition_landing.jpg

Denní potřeba energie, která je totožná s energetickou přeměnou a výkonem (1 J/s = 1W = 86,4 kJ/d), závisí na řadě podmínek a je i v tělesném klidu {klidovýobrat) velmi různá. Proto byla definována základní přeměna [bazál-nímetabolismus). Měření se provádí za tzv. bazálních podmínek 1. ráno, 2. nalačno, 3. v klidu a vleže, 4. při normální tělesné teplotě a 5. v prostředí tepelného komfortu. Hodnota bazálního metabolismu se mění podle pohlaví, věku, tělesné hmotnosti a výšky a v průměru je u dospělých o něco více než 7 MJ/d (= okolo 80 W). Tělesná námaha zvyšuje spotřebu energie asi na 11 MJ/d (127 W) a při vykonávání nejtěžších prací činí u žen až 15 MJ/d (177 W) a u mužů okolo 20 MJ/d (230 W) na 70 kg tělesné hmot­nosti. Takové náročné práce s vysokou energetickou přeměnou může člověk vykonávat po mnoho let. Mimořádně těžce pracující lidé mohou nárazově v jednom dni dosáhnout maximálně 50 MJ/d (600 W). Výkonní sportovci zvýší svou energetickou přeměnu během dvou hodin (maratónský běh) až na 1600 W, jejich běžná denní přeměna je přirozeně podstatně nižší.

energie_v_zivinach.jpg

Energetické nároky jsou hrazeny třemi zá­kladními živinami: bílkovinami (proteiny), tuky a sacharidy. Minimální potřeba bílkovin nutná pro udrže­ní životně nezbytné vyrovnané dusíkové bi­lance je okolo 0,5 g/kg tělesné hmotnosti a den (bilanční minimum), přičemž aby byl zajištěn dostatečný přívod esenciálních amino­kyselin (histidin, izoleucin, leucin, lyzin, me-thionin, fenylalanin, treonin, tryptofan, valin a u dětí ještě arginin), musí být přibližně po­lovina v podobě živočišných bílkovin (maso, ryby, mléko, vejce). Rostlinné bílkoviny neob­sahují esenciální aminokyseliny v dostateč­ném množství, což snižuje jejich „biologickou hodnotu1 prakticky na polovinu.

Zbývající převážnou část energetické potřeby hradí cukry (škroby, disacharidy, glykogen) a tuky (živočišné a rostlinné tuky a oleje), tyto živiny se jako zdroje energie mohou navzájem do značné míry zastoupit: podíl cukrů na energii přiváděné potravou může klesnout až na 10 % (normálně okolo 60 %), aniž vzniknou poruchy metabolismu. Na rozdíl od cukrů je tuk postradatelný, musí však být zajištěn přívod vitaminů rozpustných v tucích (vitaminy A, D, E, K) a esenciálních mastných kyselin (kyselina linolová aj.).

Tuky (1/3 jako esenciální mastné kyseliny) je v průměru přiváděno 25-30 % energie (-^ A); je to podíl, který se při zvýšené potře­bě energie zvyšuje (u velmi těžce pracujících činí 40 %). Ve vyspělých zemích se v poměru k lehčím pracovním podmínkám konzumuje potrava příliš bohatá na energii (tuky namís­to cukrů). K tomu často přistupuje konzuma­ce alkoholu (30 kj/g). Důsledkem tohoto příliš velkého přívodu energie je nadváha.

Tělo potřebuje celou řadu anorganických minerálních látek: zvláště je třeba přijímat dostatečná množství vápníku (800 mg/d; -> str. 290 a dále), železa (10-20 mg/d) a jodu (0,15 mg/d; -> str. 288). Stejně tak jsou životně nezbytné četné další „stopové prvky" (As, F, Cu, Si, V, Sn, Ni, Se, Mn, Mo, Cr, Co). Ty však jsou v normální výživě ob­saženy v dostatečném množství. Jejich nad­měrný přívod může být toxický.

doplnky_vyzivy.jpg

Vitaminy (A, Bl5 B2, B6 B12, C, D2, D3, E, H, K2, K2, kyselina listová, niacinamid, kyselina pantotenová) jsou organické sloučeniny, kte­ré tělo potřebuje pro svůj metabolismus (hlavně jako koenzymy). Člověk sám nemůže vitaminy syntezovat vůbec nebo jen v nedosta­tečném množství. Přesto, že je jich většinou zapotřebí jen velmi málo, dochází k jejich nedostatečnému přívodu a mohou nastat specifické projevy jejich nedostatku (avitami-nózy): např. šeroslepost (vitamin A), kurděje (vitamin C), křivice (vitamin D = kalciol), anemie (vitamin B12 = kobalamin; kyselina listová), beri-beri (vitamin Bj = thiamin), poruchy srážení krve (vitamin K). Naopak nadměrný přívod určitých vitaminů(A, D) má za následek to­xické projevy.

Zdroj: Stefan Silbernagl, Agamemnon Despopoulos, Atlas Fyziologie člověka, Grada 2004

Facebook komentáře: