Výživa

Dostatečná výživa musí tělu dodávat po­třebnou energii, minimální množství bílko­vin a sacharidů a minerální látky (vč. sto­pových prvků), esenciální aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny a vitaminy. Dále musí člověk přijímat dostatečné množství vody. Pro zabezpečení normální doby pasá­že, především tlustým střevem, musí potrava obsahovat také tzv. balastní látky, tj. nestra­vitelné součásti rostlin (celulóza, lignin aj.).

Denní potřeba energie, která je totožná s energetickou přeměnou a výkonem (1 J/s = 1W = 86,4 kJ/d), závisí na řadě podmínek a je i v tělesném klidu {klidovýobrat) velmi různá. Proto byla definována základní přeměna [bazál-nímetabolismus). Měření se provádí za tzv. bazálních podmínek 1. ráno, 2. nalačno, 3. v klidu a vleže, 4. při normální tělesné teplotě a 5. v prostředí tepelného komfortu. Hodnota bazálního metabolismu se mění podle pohlaví, věku, tělesné hmotnosti a výšky a v průměru je u dospělých o něco více než 7 MJ/d (= okolo 80 W). Tělesná námaha zvyšuje spotřebu energie asi na 11 MJ/d (127 W) a při vykonávání nejtěžších prací činí u žen až 15 MJ/d (177 W) a u mužů okolo 20 MJ/d (230 W) na 70 kg tělesné hmot­nosti. Takové náročné práce s vysokou energetickou přeměnou může člověk vykonávat po mnoho let. Mimořádně těžce pracující lidé mohou nárazově v jednom dni dosáhnout maximálně 50 MJ/d (600 W). Výkonní sportovci zvýší svou energetickou přeměnu během dvou hodin (maratónský běh) až na 1600 W, jejich běžná denní přeměna je přirozeně podstatně nižší.

Energetické nároky jsou hrazeny třemi zá­kladními živinami: bílkovinami (proteiny), tuky a sacharidy. Minimální potřeba bílkovin nutná pro udrže­ní životně nezbytné vyrovnané dusíkové bi­lance je okolo 0,5 g/kg tělesné hmotnosti a den (bilanční minimum), přičemž aby byl zajištěn dostatečný přívod esenciálních amino­kyselin (histidin, izoleucin, leucin, lyzin, me-thionin, fenylalanin, treonin, tryptofan, valin a u dětí ještě arginin), musí být přibližně po­lovina v podobě živočišných bílkovin (maso, ryby, mléko, vejce). Rostlinné bílkoviny neob­sahují esenciální aminokyseliny v dostateč­ném množství, což snižuje jejich „biologickou hodnotu¹ prakticky na polovinu.

Zbývající převážnou část energetické potřeby hradí cukry (škroby, disacharidy, glykogen) a tuky (živočišné a rostlinné tuky a oleje), tyto živiny se jako zdroje energie mohou navzájem do značné míry zastoupit: podíl cukrů na energii přiváděné potravou může klesnout až na 10 % (normálně okolo 60 %), aniž vzniknou poruchy metabolismu. Na rozdíl od cukrů je tuk postradatelný, musí však být zajištěn přívod vitaminů rozpustných v tucích (vitaminy A, D, E, K) a esenciálních mastných kyselin (kyselina linolová aj.).

Tuky (1/3 jako esenciální mastné kyseliny) je v průměru přiváděno 25-30 % energie (-^ A); je to podíl, který se při zvýšené potře­bě energie zvyšuje (u velmi těžce pracujících činí 40 %). Ve vyspělých zemích se v poměru k lehčím pracovním podmínkám konzumuje potrava příliš bohatá na energii (tuky namís­to cukrů). K tomu často přistupuje konzuma­ce alkoholu (30 kj/g). Důsledkem tohoto příliš velkého přívodu energie je nadváha.

Tělo potřebuje celou řadu anorganických minerálních látek: zvláště je třeba přijímat dostatečná množství vápníku (800 mg/d; -> str. 290 a dále), železa (10-20 mg/d) a jodu (0,15 mg/d; -> str. 288). Stejně tak jsou životně nezbytné četné další „stopové prvky" (As, F, Cu, Si, V, Sn, Ni, Se, Mn, Mo, Cr, Co). Ty však jsou v normální výživě ob­saženy v dostatečném množství. Jejich nad­měrný přívod může být toxický.

Vitaminy (A, B_l5 B₂, B₆ B₁₂, C, D₂, D₃, E, H, K₂, K₂, kyselina listová, niacinamid, kyselina pantotenová) jsou organické sloučeniny, kte­ré tělo potřebuje pro svůj metabolismus (hlavně jako koenzymy). Člověk sám nemůže vitaminy syntezovat vůbec nebo jen v nedosta­tečném množství. Přesto, že je jich většinou zapotřebí jen velmi málo, dochází k jejich nedostatečnému přívodu a mohou nastat specifické projevy jejich nedostatku (avitami-nózy): např. šeroslepost (vitamin A), kurděje (vitamin C), křivice (vitamin D = kalciol), anemie (vitamin B₁₂ = kobalamin; kyselina listová), beri-beri (vitamin Bj = thiamin), poruchy srážení krve (vitamin K). Naopak nadměrný přívod určitých vitaminů(A, D) má za následek to­xické projevy.

Zdroj: Stefan Silbernagl, Agamemnon Despopoulos, Atlas Fyziologie člověka, Grada 2004